Jak se vyvíjely "sedany"
Typy 1200 a 1201 prošly za dobu své výroby postupně několika změnami a modernizacemi. Když některé z těchto aut vidíme na dálku, není vůbec snadné s určitostí říct, který z obou typů to právě je (samozřejmě kromě pick-upů, které byly pouze 1201). Sestavil jsem proto přehled technických detailů, které se na uvedených typech postupně vystřídaly.
Škodovky 1200 prvních sérií měly v souladu s tehdy platnými předpisy ještě mechanické směrovky na bocích předních blatníků. Ty však byly v průběhu výroby nahrazeny čtyřmi elektrickými blikači. Přední našly místo vedle hlavních světel, kde na ně byl vytvořen zvláštní prolis, zadní doplnily skupinu zadních světel, která ještě nebyla sdružená. Barva předních blinkrů mohla být bílá, oranžová nebo dokonce červená.
Škodu 1200 s mechnickými směrovkami už bohužel na našich silnicích nepotkáme, protože vyhláška již používání těchto ukazatelů dávno neumožňuje a všechna původní auta, která je měla, musela být přestavěna na elektrické blikače.
První dvanáctky měly prohnutý nápis "Škoda" na přední i zadní kapotě, pozdější ho již měly rovný. Nápis s lištou na rozdíl od oktávek a stejšnů tvoří jeden kus, není dvojdílný.
Další změnou prošel "nos", zřejmě nejvýraznější designérský prvek na typu 1200/1201. U prvních sérií 1200 byl střední plastový díl z boku vlnitý, "dvoupatrový", později byl z boku hladký a to i u typu 1201.
Některá auta však měla plastový díl zredukovaný pouze na plochou lištu. Tato varianta se používala především na verzích STW a na prototypech, měly jí i některé exportní modely. Na začátku nosu byl vždy maličký znáček Škody.
Asi jediným znakem, podle kterého bezpečně rozeznáme typ 1200 a 1201 jsou kliky dveří. 1200ka je má zapuštěné do dveří, se zajímavým systémem otvírání. Klika se na jedné straně zamáčkne, čímž se její opačná strana vyklopí ven. Za tu se pak vezme a dveře se otevřou (podobně jako u Wartburgu 311). 1201ka má kliky vystouplé, takže se za ně dá vzít přímo. Toto řešení je sice praktičtější, nicméně zmizela tím elegance hladkých dveří. Tento typ otvírání přetrval až to posledních stejšnů z roku 1973.
Další změnou byly rámečky předních světel. Sedany 1200 měly masivní jednodílné chromové rámečky, ovšem pouze v raných verzích. Se zavedením blinkrů se musely poněkud zmenšit, aby se vedle světel blinkry pohodlně vešly. Tyto novější rámečky jsou dvojdílné a existují ve dvou různých šířkách. Typ 1201 je má trochu širší. Exportní verze měly tlusté obroučky, které vystupovaly dopředu před světlomet.
Proměnami prošla i středová část předního grillu. Úplně raný typ 1200 ho má kulatější, uprostřed se svislým nápisem 1200, zatímco 1200ka dalších sérií a 1201ka ho má hranatější a užší, také s nápisem 1200 resp. 1201.
U některých aut byl použit střed kruhového průřezu bez nápisu, zato se znakem AZNP. Jednalo se především o exportní auta, některé prototypy a nejranější 1200ky první série. Znak měl zlatou barvu, podklad byl černý.
Výraznou modernizací prošla spodní část karosérie. U prvních sérií typu 1200 sahaly dveře až ke spodku karosérie. U posledních pod ně přibyly prahy, které se pak beze změn použily i u typu 1201.
Malá změna se objevila i ve vnější výbavě vozidla. Zatímco typ 1200 měl kryty kol (poklice) ještě z předchozího auta 1102 Tudor, tedy hladký vypuklý chrom, u typu 1201 se na nich objevilo plastické mezikruží a uprostřed znak Škody. Některé vozy měly mezikruží i znak v červené barvě. Také tyto poklice se udržely i u pozdějších typů Spartak, Octavia a Škoda 1202/1203. U exportních verzí Škody 1200 se na původních hladkých poklicích objevil nápis "Škoda" v hranatém rámečku. Kola a pneumatiky se také postupně barevně měnily, disky mohly být buď černé, bílé nebo stříbrné, pneumatiky černé, s bílými boky nebo s bílou linkou.
Změnami prošla také speciální verze Škody 1200 - sanitka. První sanitky měly ještě standardní karosérii jako STW, zvenčí se lišily vyklápěcím větracím trojůhelníčkem bočních oken. Tyto automobily neměly vevnitř přepážku, namísto toho měly přední sedadlo jenom poloviční šířky, lehátko s pacientem bylo na pravé straně a zasahovalo až vedle sedadla řidiče. Před ním bylo ještě malé nouzové sedátko pro lékaře. Protože bylo toto řešení nedostačující a nepraktické, byla karosérie prodloužena o 12 cm za zadními koly (při stávajícím rozvoru) a sanitka dostala plnohodnotné přední dvousedadlo, oddělené přepážkou od prostoru pro pacienta. Lehátko se přesunulo na levou stranu a vpravo od něj (v zadním prostoru), bylo sedadlo pro lékaře. Podlaha v celém zadním prostoru byla rovná, pouze před sedadlem (u bočních dveří) byla prohlubeň pro nohy. Zadní dveře se otvíraly do boku, byly ale už jiné než u standardního STW. Byly nižší, s půleným zadním oknem a prostor pro rezervní kolo měl vlastní malá dvířka, která se sklápěla dolů. Dobře je to patrné na obrázcích tohoto vozidla, které vlatní Marek z Polska.
Verze se ale vyvíjela dále a v zadním prostoru přibylo ještě jedno lůžko, které bylo nad tím původním (což je hrůza, když si uvědomíme, že vnitřní prostor má na výšku pouze 90cm!). Navíc sedadlo lékaře se dalo upravit na další (třetí) nouzové lehátko. Zadní dveře dostaly jiný systém otvírání - sklápěly se dolů jako padací most. K nim byla důmyslným mechanismem přichycena ta palanda, takže otevřením dveří se zároveň lůžka vysunula ven.
Sanitka 1201 už měla opět jen jedno lehátko.
Zvláštnosti typů 1200/1: auta jsou zajímavá už sama o sobě, nicméně je tu několik věcí, které nás dnes s odstupem doby upoutají. Zajímavá jsou například okna. Čelní sklo je lomené, dvoudílné a bylo použito proto, aby mělo vozidlo lepší aerodynamické vlastnosti (předchozí auta ho ještě měla rovné). Protože vývoj panoramatického skla byl teprve v počátcích, jsou obě poloviny okna ploché, uprostřed je sloupek (u služebních aut StB na něm byla uchycená anténa vysílačky). Zajímavé však je, že exportní verze Škody 1200 měla přední okno jednodílné, panoramatické, přičemž zadní okno je panoramatické u všech těchto aut! Také boční okna jsou zajímavá - hlavní boční skla jsou spouštěcí, a to i na zadních dveřích a všechny čtyři trojúhelníčky se dají vyklápět. Zajímavě je vyřešené i otvírání kufru a to táhlem na podlaze u zadních sedadel. Protože Škoda 1200 nemá palivové čerpadlo, přivádí se benzín do
karburátoru samospádem (tzv. spádový karburátor). Nádrž proto musí být umístěna vysoko nad motorem. Je ukrytá pod přední kapotou a nemá ven vyvedené hrdlo, takže se musí tankovat se zvednutou kapotou! Řadící páka je u obou typů pod volantem, i když u předchozího tudora už byla na podlaze. Údajně je to proto, že to v té době bylo opět moderní, dobová literatura popisuje, že toto opatření snižuje nepohodlí spolujezdce! Stěrače jsou ještě nezávislé, každý se zapíná zvlášť a každý pohání samostatný motorek. Zvláštní výbavu za příplatek (jak se u škodovek vžilo, označovala se tato verze "De Luxe") tvořilo autorádio a přední mlhová světla, zvenku pak chromové zdobení (lišty na bocích a hřbetech předních blatníků). Zajímavé je i to, že typ 1200 i 1201 v základní výbavě disponoval elektrickým zapalovačem na cigarety standardního rozměru, tedy toho, který mají všechna moderní auta, avšak po tomto typu ho již žádná Škoda, až do příchodu Favorita, neměla! A to je 26 let!!!
Zpět na technická data Několik fotek